Nejčastěji se podává s ledem nebo ledově vychlazené. Ouzo je průzračně čiré, po přidání kostek ledu se zbarví do bílé barvy. Dá se také smíchat s ledovou neperlivou vodou.

V Řecku tento lahodný likér často dostanete s nejrůznějšími chuťovkami, kterým se říká “Meze”.Patří mezi ně hlavně vinné listy plněné rýží, olivy s peckou nebo plněné, plody moře, sušená rajčata, baklažán s fetou apod.

Anýzová chuť likéru ouzo se dá skvěle uplatnit při výrobě jedinečných koktejlů. Doporučit můžeme následující koktejl: v šejkru rozmícháme 1cl citrónové šťávy se 3cl brandy (výborně se hodí Metaxa), slijeme do sklenice na víno a dolijeme zázvorovou limonádou. Navrch nalijeme 10cl ouza. Sklenici můžeme ozdobit plátkem citrónu a nezbývá než popřát dobrou chuť.

Nejvíce se ouzo vyrábí hlavně na ostrově Lesbos, který leží u břehů Malé Asie. Právě tam bývá také někdy kladen vznik ouza. Samotný výrobní postup není složitý – základem je pálenka získaná destilací surové vinné šťávy získané lisováním hroznů. Levná ouza se připravují studenou cestou macerací anýzu v pálence, ta nejlepší pak vznikají další destilací alkoholu po přidání anýzu a dalších přísad. Každá výrobna má svůj speciální recept. Kromě samotného anýzu se tak do pálenky přidávají třeba ještě semena fenyklu, koriandr, lékořice, máta, skořice, lískové ořechy, hřebíček, citrusové květy apod., někteří přidávají i rozinky. Sestavení přísad a jejich poměr jsou samozřejmě střeženým výrobním tajemstvím, protože zaručují originální chuť a vůni výsledného produktu. Až zavítáte do Řecka, určitě nezapomeňte ochutnat tuto místní specialitu, možná vám zachutná a přivezete si domů malý suvenýr.

 

Leave a Comment